Kronika obce - doplňující zápis Josefa Vávry - 28. říjen 1918

22.10.2018 21:28

Tak se tloukla bída až do 28. října, den převratu, který se snad nezapomenutelně každému účastníku vryl v paměť. Do Zvánovic tu novinu přinesla moje sedmnáctiletá dcera Marie, která právě dlela v Praze a nám přinesla tuto novinu do hostince, kde jsme odbývali výborovou schůzi Sokola. Perem se radost nedá vypsat, neboť bez krveprolití zmocnil se národ vlády, byl takřka zázrak, neboť Němci za to, že Češi utvořili legie, obmýšleli krutou pomstu.

Druhý den, bylo úterý, byl na druhou hodinou odpolední svolán tábor lidu k hasičské kolně, kdež jsem občanstvu v obšírné řeči sdělil radostnou novinu, konec války a hlavně prohlášení samostatnosti československého národu. Na to byla uspořádána v hostinci veselice. Přišlo i mnoho vojáků, ale jak měl šarži, okamžitě byl degradován, obecenstvo sjímalo hvězdy z límců.

Druhý den sebralo se vše, co Rakousko representovalo, obrazy starého císaře, rakouské prápory atd. a naložila se fůra dříví, na to prápory se zapíchnuté ve voze  vlekly blátem po zemi za ves na "boučí", kde za zpěvu národních písní a proslovů byly rakouské relikvie obráceně na hranici, za tím účelem zapálené, v prach a popel. Jen obraz císaře Karla pan řídící ve škole nevydal, od něhož jsme násilím vynutili říšský prapor, neboť se vymlouval, že žerdě jest škoda, která se upotřebí na nový prapor a látka se též můžeme na něco potřebovati. Nadšené obecenstvo však v té době nemělo v tomto směru smyslu pro šetrnost a prapor si vynutilo.

 Třetí den svolána vyživovací komise bez pana řídícího, zrušilo se vydávání chlebových lístků, sepsal se seznam osob vlastnících zásob nemajících, na výkaze množství a druh došlých chlebovin, což se na jednotlivce rozvrhlo a veřejně u kupce, kde se mouka rozdělovala, vyvěsilo. Každý dostal svůj díl a žádný švindl se nemohl prováděti. Pan řídící protestoval proti tomu opatření, ale na jeho stížnost nebyl vzat zřetel, neboť poctivější způsob rozdělování se nemohl nalézti.

Při každé zásilce mouky, sestavil jsem výkaz a Josef Povýšil, hostinský, jej opsal do knihy za tím účelem zřízené, dohledal na rozdělování, vybral od rordělovačů peníze a odvedl na obecní úřad, takže namísto rozdíleče lístků se zvolil dozorce nad rozdělováním dle výkazů z obecního úřadu vydaných a nebyla ani jediná stížnost na rozdělování, neb každý viděl ve výkazu správné rozdělování.

Ku konci války zde bylo mnoho vojenských zběhů, mezi nimi i můj syn František, který zběhl z italské fronty od Asiága 23. června 1918 a až do převratu se doma zdržel. Po převratu ihned nastoupil dobrovolně vojenskou službu na hranicích v severních Čechách, kde se Němci stále bouřili. Mimo něho nastoupil dobrovolně Jaroslav Vávra, šestnáctiletý mladík, syn Václava Vávry č. 26, kterého po krátké době propustili pro srdeční vadu. Pak jsem dovedl do Prahy svého synovce Josefa Vávru, který se vrátil z rakouské armády, ale v Praze jej nepřijali k vojsku, napsali si jeho adresu a propustili jej.

Předešlý kronikář se zmiňuje, že v březnu 1919 byly kolkovány papírové peníze, jelikož nám zachovaný zápis z té doby, pro zajímavost nebude na škodu zde zmínka o tom. Přišla vyhláška, že peníze se budou kolkovati v Černém Kostelci v okresní hospodářské záložně. Myslel jsem si, že by mnoho účastníků prozahálelo čas a utratilo peníze, nechal jsem vybubnovati, kdo si bude přáti, že se mu opatří okolkování z obecního úřadu, za odměnu: 50 haléřů z obnosu do 100,- K, 1,- K  do 1000 K, 2,- K od 1.000 do 5.000,- K a 3,- K přes 5.000,- K. Stanovený den 6. března přinesli účastníci ze Zvánovic i Třemblata 118 040,- K. Přibral jsem si pomocníky Josefa Povýšila, hostinského, Jana Trojánka č.1 a Antonína Medřického. Povýšil peníze žehlil, oni totiž byly v takovém stavu, zejména papírové koruny, že je nebylo možno srovnati. Druzí pomocníci počítali a rovnali, já jsem zapisoval a pozoroval, abychom nedostali padělky, které se jinak často vyskytovaly. Sebrali jsme 18 kusů 1.000,-. K, 474 kusů 100,- K, 245 kusů 50,- K, 1574 kusů 20,- K a 901 kus 10,- K od 136 účastníků. Odměny za vybrání, cestu do Kostelce a opět rozdělení peněz se vybralo 132,- K.

Na to bylo vydání:

      Obecnímu poslovi                                           8 K
           4 osoby při vybírání peněz po 6 K              24 K
           Příležitost do Kostelce Janu Trojánkovi       40 K
           2 členové útrata v Kostelci po 20 K             40 K
           Kočí                                                          6 K
           Poplatek ze stáje                                        3 K
           3 osoby při rozdělování peněz                    18 K

      Celkem                                                       139 K

      Příjem                                                        132 K

      Schodek                                                         7 K

Totiž jsem místo 12 K dostal 5 K a bylo to vyrovnané.

Ve Večerníku práva lidu jsem byl přece, jak si umím pomoct k penězům. Doklady mám na všecko. Měl bych pro informaci dosti materiálů k uvedení, ale vadné zdraví brání, tudíž zaznamenávám jen stručně, co uznávám za vhodné.

Zpět